|
|
Já v možnostech
Lukešová, Eva ; Klodová, Lenka (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Má bakalářská práce „ Já v možnostech“ je založená na několikanásobné proměně, kterou vytvářím přemodelováváním tváře. Vycházím z vlivu života na fyzickou stránku člověka, kdy se každému jedinci jinak během stárnutí formuje obličej od vrásek přes celkový charakter tváře. Tyto vrásky pak aplikuji na můj autoportrét. Vybrala jsem si hned několik typů lidí s cílem vysledovat, jak bych vypadala, pokud bych se rozhodla jít v životě jinou cestou. Je to např. žena v domácnosti, vražedkyně, politička, jeptiška a umělkyně.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Prostor modlitby - etnografie řeholní komunity
Horská, Kateřina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá některými aspekty katolického řeholního života, byla vypracována na základě terénního výzkumu v ženské řeholní komunitě činného řádu v České republice. Zaměřuji se v ní především na téma modlitby a kladu si otázky, jaký je vztah řeholních sester k modlitbě, jaké činnosti je možné za modlitbu v řeholní komunitě považovat a jaký vliv mají tyto činnosti na členy řeholní komunity. Teoreticky je práce založena především na konceptu totálních institucí E. Goffmana a na pojetí habitu P. Bourdieuho. Text se skládá ze čtyř hlavních částí. V první, úvodní části popisuji metodologické a etické problémy týkající se mého výzkumu. Ve druhé části se stručně věnuji řeholnímu životu obecně, jeho vzniku a vývoji a také etapám řeholního života jednotlivce. Následuje empirická část založená na etnografických datech z mých terénních poznámek, která má formu popisu "běžného dne" v dané řeholní komunitě. Poslední část je teoreticko-analytická, zde se zabývám hlavním tématem práce. Nejprve představuji Goffmanův koncept totálních institucí a vysvětluji, jaký vliv má podle Goffmana prostředí řeholní komunity na osobnost členů těchto komunit. Dále upozorňuji na některé odlišnosti oproti mým terénním datům. Od nich se pak odvíjí analýza, kde ukazuji, že tím, co formuje postoje a jednání jednotlivců v...
|
|
|
Já v možnostech
Lukešová, Eva ; Klodová, Lenka (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Má bakalářská práce „ Já v možnostech“ je založená na několikanásobné proměně, kterou vytvářím přemodelováváním tváře. Vycházím z vlivu života na fyzickou stránku člověka, kdy se každému jedinci jinak během stárnutí formuje obličej od vrásek přes celkový charakter tváře. Tyto vrásky pak aplikuji na můj autoportrét. Vybrala jsem si hned několik typů lidí s cílem vysledovat, jak bych vypadala, pokud bych se rozhodla jít v životě jinou cestou. Je to např. žena v domácnosti, vražedkyně, politička, jeptiška a umělkyně.
|
|
|
Specifika ošetřování reprezentantů církve - církevních hodnostářů
ŠEVČÍKOVÁ, Kateřina
Tématem naší práce byla Specifika ošetřování reprezentantů církve - církevních hodnostářů. Stanovili jsme si tři cíle: 1. Vymezit daná specifika při ošetřování církevních představitelů různých náboženských směrů., 2. Popsat denní režim církevních představitelů různých náboženských směrů., 3. Zjistit, do jaké míry jsou církevní představitelé různých náboženských směrů spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Práci jsme rozdělili na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se mohou sestry, ale i širší veřejnost, seznámit se základními informacemi o pěti náboženstvích, s jejichž zástupci se můžeme v našich nemocnicích setkat: římskokatolictví, protestantství, pravoslaví, judaismus, islám. V rámci naší práce se zabýváme také specifiky ošetřování řádových sester. Kapitoly jsou přehledně členěny, v úvodu vždy zmiňujeme krátkou světovou historii daného náboženství, poté historii v Čechách, následuje stručná filozofie a důležitá dogmata dané víry. Na konci každé kapitoly uvádíme denní režim církevního hodnostáře a specifika jeho ošetřování. V praktické části pak diskutujeme o výsledcích našeho výzkumu. K získání dat jsme použili dvě metody. Metodou dotazníku jsme zjišťovali úroveň znalostí sester o výše uvedených náboženstvích a jejich názor na potřebu specifického přístupu při ošetřování církevních hodnostářů. Úroveň jejich znalostí byla uspokojivá. Hypotéza, ve které jsme předpokládali, že zdravotní pracovníci ošetřující církevní představitele různých náboženských směrů nepředpokládají zásadní rozdíly při jejich ošetřování v porovnání s ostatními klienty, se nám po statistickém zpracování nepotvrdila. K získání dat od církevních hodnostářů jsme použili metodu standardizovaného rozhovoru. Po vyhodnocení takto získaných informací se nám potvrdila následující hypotéza: Církevní představitelé různých náboženských směrů jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Na základě výsledků tohoto výzkumu jsme doporučili zařadit téma specifika ošetřování církevních hodnostářů v rámci předmětů multikulturního ošetřovatelství (pro zdravotnické asistenty, sestry bakalářky i sestry magistry), dále zařadit toto téma i do programu odborných konferencí, rekvalifikačních kurzů či vzdělávacích seminářů, aby i sestry, které ještě neměly v učebním programu multikulturní ošetřovatelství, měly možnost se s tímto nově diskutovaným tématem seznámit. Bylo by rovněž vhodné, kdyby vzdělávací instituce více využívaly nabídek židovských obcí či islámských nadací, které aktivně nabízejí zájemcům přednášky a bližší seznámení s daným náboženstvím a také se naučily přitažlivou formou motivovat sestry, aby měly zájem dozvědět se nové informace o náboženstvích a tak získaly širší všeobecný přehled, který je pro erudovanou sestru nezbytností.
|
host ::
RSS.